O hledání vlastního stylu

KlepeTo blog 22.01.2017 11:11 Určitě jste už někdy slyšeli, že byste si měli “najít svůj vlastní hlas” v případě psaní, “svůj vlastní styl” v případě oblékání a tak dále. Zkrátka a dobře byste měli být co nejvíc originální a výjimeční. Dneska si povíme, proč jsou takové rady naprosto na dvě věci. Dobrá rada zákazníka neuspokojí.přísloví starých čínských prostitutek Koukat na porno je příjemné, protože člověku odpadne spousta starostí se sháněním partnerky/partnera ke kopulaci. Není to sice opravdovej sex, ale je to “dost blízko”. Asi jako když do tiramisu dáte pomazánkové máslo místo mascarpone. Číst si rady na internetu o tom, jak běhat/zhubnout/lépe psát je příjemné, protože člověku odpadne spousta starostí s běháním/hubnutím/psaním. Stačí si přece přečíst pár “zaručených” rad a ihned se dostaví zlepšení! Protože ti nejlepší a úspěšní přece pouze vědí něco, co já ne. Vědí toho opravdu víc. Vědí tisíce maličkostí, které si přečetli na internetu poznali léty praxe. Zkušenost je totiž jedna z věcí, která je naprosto nepřenositelná. Zkušený řezník nemusí uzeniny ani vážit, má to prostě “ve voku”. Zkušený tenista pozná předem, že zahrál milimetrový out. Zkušený hostinský dokáže předem odhadnout zákazníkův původ a movitost. Svoje schopnosti ale nezískali tím, že by brouzdali na internetu. To ne. Spíš své práci věnovali stovky a tisíce hodin, až získali v některých případech takřka nadpřirozené schopnosti. Jak vypadá v praxi takové hledání stylu? Vezměme si kupříkladu tento blog. Začínal na doméně , kam jsem psal absurdní věci jen pro své spolužáky a posmíval se “opravdovým blogerům”. Pokračoval jsem na klepeto.xf.cz , kdy jsem se již zapojil do české blogerské komunity a začal psát “seriózněji”. Pak jsem přešel na pavelkralicek.cz, kde jsem chtěl vytvořit “blog západního typu”. Velkou inspirací mi byl . Články byly suchopárné a dost se podobaly těm, které nyní odsuzuji. Pak jsem založil - blog o osobním rozvoji. Články již byly myšlenkově hutnější, ale stále se držely vzoru “10 triků jak zlepšit svůj sexuální život” a tak podobně a pořád dokola. A pak jsem se dostal do fáze finální, tu právě teď čtete. Nebudu sám definovat, v čem můj současný “styl” spočívá, to posuďte sami. Nejsem sice žádná superhvězda, ale řekl bych, že za ty roky už jsem pár set článků napsal. A že už to tady k něčemu vypadá. Nepomohl mi k tomu ale ani jeden z mnoha set článků, které jsem k tématu psaní a blogování přečetl. Ani jeden z nich. Žádných 35 tipů, 87 zaručených rad, nic podobného. Pomohlo mi, že jsem psal. Někdy jeden článek denně, někdy jeden článek za 3 měsíce. Ale psaní mi vydrželo pořád. A proto se neustále zlepšuji… Jediné články, které vám mohu doporučit, jsou a od Merlina Manna.