Rozšírené hľadanie
Piatok 26. Apríl 2024 |
meniny má Jaroslava

Superrodina 26.03.2017 16:32 Aneb „pij čaj a vyčkávej“ – v mysli mi uvízla tato slova z citace v knize.  Budu si je asi navždy pamatovat a od té doby si při šálku čaje vzpomenu a alespoň si plně uvědomím, KDY a JAK čaj piju. Ostatní z knihy už je práce na sedm dní a na trochu víc sebekázně. Ale stojí to za to. Pít čaj a vyčkávat. Umíte si představit tento stav? Aktivní odpočinek mysli i ducha, o těle nemluvě? Jestli ano, byť jen letmo, jistě už jen při té představě cítíte na těle i na duchu obrovskou úlevu. Energii, která se zdánlivě vlévá do těla odnikud a která je ozdravující. Svěží. Přirozená. Popravdě, když si tuto knihu přečtete, tak vám dojde, že je podceňujeme pořád. Já se tedy dost zastyděla, že beru tělo jako stroj. Objevila jsem také úctu k vlastnímu tělu a tomu, jak perfektně funguje, a to i navzdory téměř nulové péči! Přitom nic z toho, co autor v knize učí, není složité. Rozložil celou svou moudrost vědomého klidu a uvolnění do sedmi lekcí. Sedm lekcí, po kterých efektivně přidáte plyn svému životu. Příjemné je také vědomí, že tu držíte v rukou něco posvátného, něco, co se v čínských rodinách dědí z generace na generaci. Bylo mi velmi příjemné