Ostatné - Zaujímavosti

12.09.2024 04:45 Originálna česká skrytá kamera, kde policajti sú invalidi. Zabávači Čtvrtníček a Potměšil takto vyberajú príspevky od vodičov na Konto bariéry. The post Skvelé! Česká skrytá kamera „policajti invalidi“ appeared first on nudaVpraci.sk.

12.09.2024 04:45 Príbeh o tom, ako som sa stal nezamestnaným The post Ako som sa stal nezamestnaným appeared first on nudaVpraci.sk.

12.09.2024 04:45 Myslíte si, že to nie je možné! Takto sa to dá The post Ako otvoriť zamknuté dvere s banánom appeared first on nudaVpraci.sk.

12.09.2024 04:45 Jedna vydarená exkurzia na infekčnom oddelení v nemocnici. The post Exkurzia na infekčnom appeared first on nudaVpraci.sk.

12.09.2024 04:45 Chalan vie, ako si odborne vypočítať trajektóriu, pozrite vo videu. The post Neuvireteľné! Profík to ZABIL s nožom appeared first on nudaVpraci.sk.

12.09.2024 04:45 Musíte vidieť! Pozrite sa, kto koho na konec potrénoval The post Policajný tréner! Takto preškolil policajtov appeared first on nudaVpraci.sk.

12.09.2024 04:45 Maliari zo Slovenska a ich práca v Írsku. The post Maliari zo Slovenska appeared first on nudaVpraci.sk.

12.09.2024 04:45 Tento 83-ročný tanečník to takto roztočil na techno festivale. The post Techno festival a 83-ročný tanečník appeared first on nudaVpraci.sk.

12.09.2024 04:45 V relácii INKOGNITO takto nakladá Marián Čekovský na Rytmusa The post Čekovský nakladá na Rytmusa appeared first on nudaVpraci.sk.

12.09.2024 04:45 Okoloidúci farár a jeden malý chlapec The post Farár a malý chlapec appeared first on nudaVpraci.sk.

13.10.2024 04:55 kodl99k ve fóru Soutěže píše: "Find Sexy Girls in your city for night"

12.10.2024 07:45 Carllito ve fóru Fotogalerie Indoor píše: "Čau všem growerum Před nějakou dobou jsem byl obeznámen s vysokým věkem který již prý mám 😀 A silně mi bylo vysvětleno ze už opravdu jsou Ledky za dobrý peníz a s dobrým výsledkem.. nezbylo než to zkusit Koupil jsem tedy 3ks 120w panelů s čipy samsung lm301h od značky BAVAGREEN přes alibaba O skutečném "

03.10.2024 14:16 Lados ve fóru Soutěže píše: "Search Beautiful Womans from your city for night"

01.10.2024 14:46 Adventní doba vrcholí. Nenechte se lapit předvánočním shonem a stresem z neumytých oken či pečením cukroví. O víkendu vypněte a vyrazte na výlet do zimní přírody nebo koupit jmelí. Napříč redakcemi jsme pro vás opět připravili tradiční dávku tipů, jak strávit poslední adventní víkend. Určitě si vyberete.

01.10.2024 14:46 Vánoce jsou tady! Napříč redakcemi jsme pro vás opět připravili tradiční dávku tipů, jak si užít víkend. Podívejte se, určitě si vyberete.

01.10.2024 14:46 Víkendové Tipy Deníku jsou tu! V době, kdy jsou kulturní a společenské akce zrušeny nebo přesunuty, vám přinášíme pravidelnou várku tipů, jak si užít víkend venku na výletě nebo doma s návody na tvoření či virtuálními a on-line událostmi.

01.10.2024 14:46 Podívejte, co vše vás čeká v roce 2021, pokud koronavirová opatření dovolí. Napříč redakcemi jsme pro vás připravili dávku tipů, jak si nastávající rok užít. Podívejte se, určitě si vyberete.

01.10.2024 14:46 Rozvolňování vládních opatření umožnilo v mnoha obcích a městech zahájit vánoční trhy a jarmarky, opět se otevřela muzea nebo knihovny. Napříč redakcemi jsme pro vás připravili tradiční dávku tipů, jak strávit třetí adventní víkend. Určitě si vyberete. 

01.10.2024 14:46 Víkendové Tipy Deníku jsou tu! V době, kdy jsou kulturní a společenské akce zrušeny nebo přesunuty, vám přinášíme pravidelnou várku tipů, jak si užít víkend venku na výletě nebo doma s návody na tvoření či virtuálními a on-line událostmi.

01.10.2024 14:46 Víkendové Tipy Deníku jsou tu! V době, kdy jsou kulturní a společenské akce zrušeny nebo přesunuty, vám přinášíme pravidelnou várku tipů, jak si užít víkend venku na výletě nebo doma s návody na tvoření či virtuálními a on-line událostmi.

01.10.2024 14:46 Víkendové Tipy Deníku jsou tu! V době, kdy jsou kulturní a společenské akce zrušeny nebo přesunuty, vám přinášíme pravidelnou várku tipů, jak si užít víkend venku na výletě nebo doma s návody na tvoření či virtuálními a on-line událostmi.

01.10.2024 14:46 Víkendové Tipy Deníku jsou tu! V době, kdy jsou kulturní a společenské akce zrušeny nebo přesunuty, vám přinášíme pravidelnou várku tipů, jak si užít víkend venku na výletě nebo doma s návody na tvoření či virtuálními a on-line událostmi.

01.10.2024 14:46 Víkendové Tipy Deníku jsou tu! V době, kdy jsou kulturní a společenské akce zrušeny nebo přesunuty, vám přinášíme pravidelnou várku tipů, jak si užít víkend venku na výletě nebo doma s návody na tvoření či virtuálními a on-line událostmi.

26.09.2024 02:15 Na bratislavskom letisku uviazla Indka, ktorá pre chýbajúce víza nemôže vstúpiť do krajiny a domov sa nemá ako dostať.

26.09.2024 02:15 Škótski a českí vedci objavili princíp neviditeľnosti. Ak sa ich výpočty potvrdia, bude mať zrejme o ne záujem armáda.

26.09.2024 02:15 Štyridsaťjedenročná žena porodila dieťa doslova na chodníku. Malijčanku si všimli policajti, keď vystupovala s bolesťami z autobusu.

26.09.2024 02:15 Láska možno ide cez žalúdok, na jej konci však môže byť aj oblička. Lekár Richard Batista sa rozvádza so s manželkou a pri delení majetku žiada obličku.

26.09.2024 02:15 V Londýne sa objavil nezvyčajný reklamný slogan: "Boh pravdepodobne neexistuje, prestaňte si robiť starosti a užívajte si život".

26.09.2024 02:15 Český exminister zdravotníctva David Rath si dohovoril stretnutie so šéfredaktorom Reflexu. Ten ho na titulke vyobrazil ako Adolfa Hitlera.

26.09.2024 02:15 Údajne úplne invalidnú Talianku, ktorá už roky poberá invalidný dôchodok, nachytali, ako sa venuje kondičnému behu.

26.09.2024 02:15 Polícia v Nigérii zadržiava kozu podozrivú z pokusu o ozbrojenú lúpež.

26.09.2024 02:15 Skutočne netradičné miesto na krádež si vybrala 31-ročná Denisa. Cez víkend sa prišla poobzerať na ples v Nitre.

26.09.2024 02:15 V Nemecku došlo v istej banke k fatálnemu omylu. Deutsche Postbank nechala zošrotovať trezor, ktorý bol naplnený 170 tisíc eurami.

14.10.2024 03:15 JOHOR – Projekt Forest City je iniciatíva v hodnote 90 miliárd eur na vybudovanie pobrežného mesta určeného na bývanie pre milióny ľudí. Malo ísť o environmentálne udržateľné mesto s golfovým ihriskom, vodným parkom, reštauráciami a inými luxusnými službami. S výstavbou sa začalo už v roku 2016, no namiesto obytnej zóny vzniklo strašidelné mesto duchov.

14.10.2024 03:15 PEKING – Istá žena nechala vyhodiť svojho bývalého priateľa z práce po tom, ako zistila, že ju podvádza. So svojou takmer šesťdesiatstranovou prezentáciou v PowerPointe, ktorá odhalila všetky mimo manželské aféry, sa podelila aj na sociálnych sieťach. Súbor si pozrelo cez viac ako 300 miliónov divákov.

14.10.2024 03:15 Vedeli ste, že zväčšená prostata postihuje polovicu všetkých mužov vo veku 60 rokov? Čím je väčšia, tým viac tlačí na močovú trubicu a spôsobuje celý rad nepríjemností a nepohody.

13.10.2024 16:45 AMAZÓNIA – Ak ste si doteraz mysleli, že mravce na pikniku sú nepríjemné, muž menom Paul Rosolie vás vyvedie z omylu. Tento americký ochranár a prieskumník amazonského pralesa zachytil moment, ako obrovské mravce rozobrali jeho stan počas kempovania v peruánskej Amazónii.

13.10.2024 16:45 PORTUGALSKO - Ostrov večnej jari, Európsky Havaj, Záhrada uprostred oceánu... Madeira má mnoho prezývok, žiadna vás však nepripraví na to, ako veľmi je toto zámorské územie Portugalska nádherné. Najlepšie je spoznať ho na vlastnej koži, od septembra sem lietajú priame linky z Bratislavy.

13.10.2024 16:45 WASHINGTON - NASA zverejnila doteraz najjasnejší pohľad na Mars, na ktorom je možné pozorovať úžasné modré skaly. Jedinečné zábery zdokumentoval rover Perseverance, ktorý pokračuje v prieskume Červenej planéty a okrem iného odhalil aj zvyšky dávneho jazera.

13.10.2024 16:45 USA – Jeden z používateľov Redditu sa v príspevku podelil o video, ktoré nahral u seba doma. Na záberoch vidno, ako kuchynské svetlo samo od seba zhasne a znova sa rozsvieti. Kým niektorí sú presvedčení o tom, že v mužovom dome straší, iní prišli s oveľa alarmujúcejším varovaním.

13.10.2024 07:00 LONDÝN – Pohľad na myš bežiacu po podlahe dokáže vyľakať každého, no môže existovať dôvod, prečo sa váš dom stal ideálnym miestom pre ich hniezdenie. Ak sa chcete tomuto hrôzostrašnému scenáru vyhnúť, vyskúšajte niekoľko tipov, vďaka ktorým svoj domov ochránite pred hlodavcami.

12.10.2024 21:30 Rakovina je komplexné ochorenie, ktoré sa môže prejaviť rôznymi spôsobmi. Zatiaľ čo niektoré príznaky, ako sú hrčky alebo nevysvetliteľná strata hmotnosti, sú dobre známe, existuje množstvo menej zrejmých príznakov, ktoré by sme si nemuseli okamžite spojiť s týmto vážnym ochorením.

12.10.2024 21:30 LA MUSSARA - Výlet štyroch priateľov do opusteného mesta so strašidelnou povesťou La Mussara v Katalánsku sa na začiatku deväťdesiatych rokov stal pre jedného z nich osudným a nikdy sa z neho nevrátil. Záhadnou udalosťou sa zaoberá aj podcast MrBallan a podrobne mapuje udalosti, ktoré predchádzali jeho nečakanému zmiznutiu.

13.10.2024 15:45 Ničivé záplavy, které zasáhly střední Evropu a vyhnaly z domovů tisíce lidí, jsou varovným signálem rostoucí hrozby extrémního počasí. Katastrofa postihla šest zemí a upozorňuje na měnící se klima, které způsobuje stále častější a intenzivnější povětrnostní jevy. Změna klimatu výrazně ovlivňuje extrémní povětrnostní jevy, jako jsou například záplavy, které minulý měsíc zasáhly šest evropských zemí.

12.10.2024 18:30 V tibetštině je nazýván Čumulangma, v nepálštině Sagarmatha. Je to ikonická část pozemské topografie, představuje smrtelné nebezpečí pro horolezce a zároveň je geologickým zázrakem. A navíc stále roste. Takový je Mt. Everest. S vrcholem ve výšce 8 848,86 metrů nad mořem bez problémů drží titul nejvyšší hory světa. Jistě, havajská Mauna Kea měří od úpatí

11.10.2024 21:47 Vědci ze Stanfordovy univerzity zjistili, že po nanesení žlutého potravinářského barviva tartrazinu na kůži myší, dojde k jejímu zprůhlednění, a tak je možné sledovat jejich střeva a břišní orgány či cévy v mozku bez nutnosti chirurgického výkonu. Po smytí barviva získá kůže opět normální barvu. Potravinářské barvivo po nanesení dočasně zprůhlední kůži, svaly a pojivové

11.10.2024 00:15 Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava už dávno strhla nálepku hornické univerzity. Naopak se v reakci na aktuální problémy skrze spojení technických, ekonomických, přírodovědných a uměleckých oborů v moderní studijní programy zaměřuje na udržitelnost. Nejlepším příkladem, jak tento posun v oblasti udržitelnosti demonstrovat, jsou jednotlivé iniciativy, které v kampusu univerzity probíhají. Spolupráce studentů, akademických pracovníků a vědců

11.10.2024 00:15 Toyotu C-HR si nemůžete splést s žádným jiným autem. Charakteristická silueta je čistou esencí dynamiky a městského stylu. Výjimečný je také interiér z těch nejkvalitnějších materiálů. A ještě něco… má štempl na nejekologičtější auto roku… Už před téměř 25 lety začínaly v Toyotě vznikat první hybridní vozy. Měly nižší spotřebu, nabíjely se jim baterie při brždění,

11.10.2024 00:15 Přírodní kosmetika je velice populární alternativou k průmyslově vyráběným produktům. Zpravidla si za ni připlatíte, odměnou vám ale bude celá řada benefitů. Které to jsou? Zaměřili jsme se na výhody přírodních produktů pro intimní hygienu. Přírodní kosmetika je šetrnější Přírodní kosmetika je zpravidla výrazně šetrnější k naší pokožce. V oblasti intimních partií je to dvojnásob

10.10.2024 03:30 Příroda je plná travičů. Není před nimi úniku, jsou ve vodě, ve vzduchu i na souši, od těch nejdrobnějších, bakterií, až po šestimetrovou kobru královskou. Všichni ale mají jedno společné – v jejich jedech jsou látky, které by mohly nesmírně pomoci při léčení různých nemocí. V únoru tohoto roku rozvířila atmosféru v Lakewoodu v americkém státě

10.10.2024 03:30 Mimořádný objev se podařil vědcům z olomouckého pracoviště Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR. Ve spolupráci s německými kolegy z Leibniz Institute of Plant Genetics and Crop Plant Research identifikovali u rostliny čirok pyl s unikátními vlastnostmi. Výzkum by v budoucnu mohl pomoci se šlechtěním odolnějších zemědělských plodin. O objevu informuje prestižní časopis The New

09.10.2024 05:31 Druhý říjnový týden udržuje v napětí a očekávání nejlepší světové vědce, právě v těchto dnech jsou totiž rozdávány Nobelovy ceny, jakožto ocenění za práci a objevy hned v několika oborech. Laureáty Nobelovy ceny za medicínu a fyziologii se letos stali američtí biologové Victor Ambros a Gary Ruvkun za objev mikroRNA a její role v regulaci

09.10.2024 05:31 Už od roku 2005 zkoumá profesor Julian Byaliss, který hostuje na Oxford Brookes University, horu Mabu a její okolí v africkém Mosambiku. Zdejší deštný prales je totiž domovem řady endemických druhů rostlin a živočichů. Odborníci proto usilují o to, aby byla oblast navržena jako nový ekoregion s názvem South East Africa Montane Archipelago . Mount

01.10.2024 00:00 Wi-Fi se stala klíčovým prvkem každodenního života, umožňující přístup k internetu bez potřeby kabelů a díky tomu poskytující vysokou flexibilitu. Bezdrátová síť ale není bez svých omezení, a často se lidé setkávají s problémy, jako je slabý signál v některých částech domu, pomalé připojení nebo výpadky signálu. Jak se šíří Wi-Fi v různých typech domů, proč mohou vznikat problémy a proč je výhodné svěřit nastavení sítě odborníkům?

23.09.2024 17:00 Francúzsky ilustrátor Jean Jullien kreslí zábavné ilustrácie, ktoré poukazujú na našu absurdnú závislosť na technológiách, sociálnych sieťach a smartfónoch. Tento umelec sa preslávil satirickými  zobrazujúcimi našu obsesiu, ktorá nás odrezáva od skutočného života a preto sa cítime osamelo a izolovane. Okrem satiry, Jullien využíva sociálne siete aj ako politickú platformu. Preslávil sa vytvorením symbolu „Pokoj Príspevok 15 smutných, no pravdivých obrázkov o tom, ako závislosť na technológiách preberá kontrolu nad našimi životmi! zobrazený najskôr popularne.sk.

06.09.2024 13:00 Poznáme viacero druhov reklám. Medzi tie najznámejšie patria napríklad tie, ktoré sa šikovným a hravým sloganom snažia presvedčiť potenciálnych zákazníkov ku kúpe výrobku. A potom tu je aj kategória, ktorá priam až útočí na city divákov, a výrobok či služba si tak dojatých ľudí získa cez srdce. Práve z tejto druhej kategórie je aj reklama Príspevok Najromantickejšia reklama, ktorá ľudí viac dojíma, než núti si niečo kúpiť! zobrazený najskôr popularne.sk.

06.09.2024 13:00 Priaznivcov prechádzok a túr neodradí žiadny výkyv počasia. Jednoducho si navlečú svoju obľúbenú turistickú obuv a hor sa do sveta. V teplejších mesiacoch s tým zvyčajne nebývajú problémy, vyskytnúť sa však môžu s príchodom zimy. Chladné počasie si totižto vyberá svoju daň a často si to odnesú chodidlá. Ako poznamenal pán z priloženého videa, máločo Príspevok TENTO trik udrží tvoje nohy v teple aj v tých najväčších mrazoch! zobrazený najskôr popularne.sk.

06.09.2024 13:00 Každý, kto si aspoň raz za čas pozrie nejakú talentovú šou vie, že občas súťažia aj jedinci, ktorí na prvý pohľad vyzerajú… kuriózne. A potom odrazu predvedú čo vedia a celá sála buráca obdivom. Nejedná sa o nič zvláštne ani v našich končinách, známejšie sú však asi prípady zo zahraničia. Napríklad vo švédskej talentovej šou Príspevok Chovateľ sobov svojim spevom očaril porotu švédskeho Talentu. Dojímavé! zobrazený najskôr popularne.sk.

06.09.2024 13:00 Zajtra, zajtra, len nie dnes, vraví každý lenivec! Takto nejako sa hovorí, však? Lenivosť je v kresťanstve dokonca jeden zo siedmych hlavných hriechov. Nie vždy to však treba brať tak tragicky, občas sa človeku veruže nič nechce… Napríklad psíkovi vo videu sa dokonca nechce ani stáť! Radšej sa rozvalí na podlahu a v tejto polohe Príspevok TOTO lenivé šteniatko ti ukáže, že jesť sa dá aj poležiačky. Najroztomilejšia vec, ktorú dnes uvidíš! zobrazený najskôr popularne.sk.

06.09.2024 13:00 Fotografia je umenie s nespočetným množstvom rôznych námetov na stvárnenie. Prezeranie náhodných fotografii na internete by zabralo celé stáročia a aj tak by človek neobjavil všetko. Aj v tom spočíva krása tohto remesla, v jeho neuveriteľnej flexibilite, čo sa zvečnených objektov týka. Americký fotograf Freddy Fabris prišiel s naozaj originálnym a riadne vtipným nápadom. Sám Príspevok Automechanici oživili slávne renesančné maľby a ľudia si ich fotky zamilovali! zobrazený najskôr popularne.sk.

06.09.2024 13:00 Hovorí vám niečo cudzí termín photo-bombing? Predpokladáme že áno, väčšina ľudí vie, že ide o úmyselné „prekazenie“ fotografie niekomu. Takýto „photobomber“ na seba jednoducho strhne pozornosť a ten , čo malo byť ústredným prvkom fotografie, tak chtiac či nechtiac padá do úzadia. A takýmto hitom fotografie sa neúmyselne stala aj Príspevok Novomanželia si počas fotenia mali dať bozk. Prekazila im to malá družička! zobrazený najskôr popularne.sk.

12.10.2024 05:45 Jak je známo, tak vzhled naší planety se neustále mění v důsledku mnoha různých faktorů. Jeden z hlavních faktorů je také známý jako globální oteplování. Mnoho lidí se ke globálnímu oteplování staví velice skepticky a považují to ho za mýtus. Vědci z NASA se rozhodli dokázat, že ke globálnímu oteplování opravdu dochází, pomocí fotografií, které ukazují, jak se ...

12.10.2024 05:45 Jak jste si mohli všimnout, mezi cizími jazyky je angličtina jednoznačně a již velice dlouhou dobu na prvním místě a už dávno dosáhla globální úrovně. V současnosti se angličtina používá všude – obchod, cestování, vědy, školství, internet, filmy, hudba atd. Angličtina spojuje lidi a pomáhá získat znalosti z mnoha velkých zdrojů informací. Pokud jste stále na vážkách, ...

12.10.2024 05:45 Počátky mezikontinentální komunikace. První kroky položení kabelu přes oceán sahají až do 19 století. Podle WIkipedie  první pokusy spojení dvou kontinentů kabelovou komunikací byly podniknuty v roce 1847. Ovšem, úspěšně spojit Velkou Británii a USA transatlantickým telegrafickým kabelem se povedlo teprve až k 5 srpnu 1858, ale už v září bylo spojení ztraceno. Předpokládá se, že příčinou bylo ...

12.10.2024 05:45 Země má magnetické pole, které jí chrání před radioaktivním zářením Slunce a hlubokého vesmíru. Tato ochrana se nazývá magnetické nebo také geomagnetické pole. Toto pole zajišťuje existenci biosféry a života na Zemi. Planety, které nemají magnetické pole, jsou ve srovnání se Zemí, považovány za mrtvé, nehledě na fakt, že mohou vykazovat známky života. Čas od ...

12.10.2024 05:45  To jak dlouho vydrží člověk bez jídla, závisí na mnoha faktorech. Je známo, že hodně lidi drží půsty, někteří drží hladovku, a někdo shodou okolností zůstávají bez jídla . Lékaři tvrdí, že zdravý člověk může žít bez jídla po dobu až dvou měsíců, ale musí hodně pít. Koneckonců, člověk ...

12.10.2024 05:45 Oceán je hlavním zdrojem slané vody a hlavní složkou hydrosféry. V tomto článku naleznete zajímavosti a skutečnosi o oceánech. Oceány pokrývají 71% zemského povrchu a obsahují 97% veškeré zemské vody. 90% veškeré sopečné činnosti se odehrává v oceánech. Rychlost zvuku ve vodě je 1435 m/s – téměř 5x rychleji, než rychlost zvuku ve vzduchu. ...

12.10.2024 05:45 Poslední dobou Česko zužují mrazy, ale ve srovnání se sibiřskými teplotami, které dosahují -62 ᵒС se naších -15 ᵒС zdá jako sranda. V Ťumeni, Omsku, Krasnojarsku, Tomské oblasti a Ugře byly naměřeny rekordní teploty. V Ugře bylo naměřeno -62 stupňů, cože je o 15 stupňů víc než průměrná teplota v tomto období. Jak funguje život v oblastech s extrémními mrazy ...

12.10.2024 05:45 Není třeba vysvětlovat co je škytavka, pravděpodobně všichni jsou s ní velice dobře obeznámení a každý jí někdy zažil. Někdy škytavka zaútočí v nevhodnou dobu a chcete se jí okamžitě zbavit. Na to abychom se jí zbavili, ale nejdřív musíme najít příčiny jejího vzniku, a pak zvážit účinné způsoby boje proti škytavce. Škytavka je krátký rytmický vdech, ...

12.10.2024 05:45 V hloubi duše, jsme vděční za to, že prahistorické příšery vyhynuly před miliony let a nechaly nám tuto úžasnou planetu. Nicméně, některé objevené skutečnosti o dinosaurech v nás zanechávají pocit lítosti, že už vymřely. Dinosauři byly ve skutečnosti úžasní tvorové, kteří byli schopni předčit jakoukoliv naší představivost o nich. Tento článek vám přináší 10 zajímavosti o ...

12.10.2024 05:45 Koncept umělé inteligence léta našimi myšlenkami už dlouhou dobu. Ještě dávné řecké mýty obsahují zmínku o mechanických lidech, kteří replikují lidské chování. První výpočetní zařízení byly vnímány jako „logické stroje“ a byly navrženy tak, aby reprodukovali lidské rysy, jako jsou paměť a základní aritmetické dovednosti. Pokus vytvořit umělý mozek, inženýři vnímali jako svůj primární úkol. ...

13.10.2024 03:30 Ještě nemáte doma knížku Já a Anastázie, Sedmikrásky pro dědečka? Neváhejte, můžete ji vyhrát! Nakladatelství Fragment má pro pět z vás připravené výtisky. Získat je nebylo nikdy snadnější! Pošlete nám do neděle 08.12. do půlnoci na adresu admin@superrodina.cz jakýkoliv hezký dětský obrázek na volné téma. Do předmětu zprávy uveďte “Soutěž o knížky”. Z obrázků vybereme pět, které nás nejvíce zaujmou, a ty odměníme. S odesláním souhlasíte, že vybrané obrázky, a tedy třeba i váš, bude vystaven na webu www.superrodina.cz nebo na facebooku zmíněné publikace. Výherce budeme kontaktovat. Doručovací adresu pak předáme nakladatelství Fragment, které může obratem knížku odeslat . Svou účastí dáváte najevo souhlas s tím, že vaše e-mailová adresa bude po dobu soutěže až do 15. 12. archivována, po té smazána. Udělujete rovněž souhlas, že přijaté obrázky mohou být opatřeny logem Já a Anastázie a použity následně k vystavení ve výše zmíněných médiích. Všichni máme rádi dětské obrázky! Udělejme jimi radost i ostatním! Můžete je opatřit jménem, věkem, vzkazem, necháme to na vás. Držíme palce a moc se těšíme na všechny obrázky! Předem děkujeme všem dětem a jejich rodičům, prarodičům, tetičkám a strýčkům, učitelkám a učitelům, kamarádům a všem milým lidem, které nám je pošlou.

13.10.2024 03:30 Jak se slučuje katolická víra, práce pro Centrum pro prevenci sebevražd a provádění eutanázie? Belgický lékař Yves de Locht vnímá všechny jako projev úcty k životu. Zatímco v Česku a dalších státech Evropy se na toto téma vedou více či méně ohnivé diskuze, v Belgii byla eutanázie legalizována v roce 2002 . Doktor Yves de Locht byl poprvé požádán, aby „něco udělal“ manželkou pacienta, kterému rakovina prostaty metastázovala do páteře a žádné léky proti bolesti již nezabíraly. Jenže se psala devadesátá léta, lékař beztrestně zakročit nesměl, a proto odmítl. Později svého alibismu dlouho litoval. Zákon dekriminalizující eutanázii – za přísně stanovených podmínek – tedy uvítal. O choulostivé rozhodnutí se postaral hned první případ, kdy jej o pomoc požádal katolický kněz. Přestože je doktor de Locht jednoznačně zastáncem dobré smrti , rozhodně ji nepovažuje za běžný lékařský úkon a při každé provedené eutanázii ho provází morální dilema, jelikož vyrůstal v hluboce věřící rodině. Nesetkává se se smrtí pouze ve své lékařské praxi, ale také v osobním životě. Jeho první žena zemřela po banální operaci následkem lékařského pochybení. Sestra, která v den svých čtyřicátých narozenin upadla do kómatu, zemřela, aniž byla zjištěna příčina. Druhá žena se léčí s rakovinou kostní dřeně. Před časem požádala svého muže, aby jí začal vést zdravotní kartu. Neexistuje žádný oficiální seznam lékařů provádějících eutanázii. Jednak je proti lékařská komora a pak také lékař, jenž se k této praxi otevřeně hlásí, čelí slovním i fyzickým útokům. Kniha Yvese de Lochta, která nyní vychází v českém překladu s předmluvou dvou předních českých lékařů, představuje nejen lékařovo odvážné svědectví o podpoře práva rozhodnout o vlastní smrti, ale zároveň přináší vyprávění o životě zasvěceném životům druhých – životům, které mnohdy bývají už jen trýznivým přežíváním. Ačkoliv se může zdát, že se nás tato problematika zatím netýká, je víceméně jisté, že jednou se s podobnou situací setkáme, ať už půjde o naše blízké či o nás samotné. Také v tomto ohledu může být kniha belgického lékaře jistým světlem na konci tunelu nebo alespoň povzbuzením, že podobné těžké situace neřešíme v životě sami. TZ

13.10.2024 03:30 Na český trh přichází evropská literární senzace: románová trilogie, DCERY NOVÉ DOBY, spisovatelky Carmen Kornové, označované za „německou Ferrante“ Hamburská spisovatelka Carmen Kornová píše knihy už třicet let, ale teprve před třemi roky se stala skutečně slavnou – když opustila žánr detektivky a dětské literatury a napřela úsilí na román, resp. na románovou fresku DCERY NOVÉ DOBY, v níž zachytila nejtemnější období německé historie. Její sága čtyř přítelkyň odehrávající se v Hamburku od roku 1919 až do přelomu století uchvátila miliony čtenářů. Nejen díky studii ženského přátelství a vývoji emancipace hrdinek je dnes Kornová označována za „německou Ferrante“. Důvodem je zejména její schopnost přesvědčivě zachytit příběhy lidí poznamenaných dobou, v níž žili. První svazek ve vynikajícím českém překladu Zlaty Kufnerové vydává PROSTOR. Rok 1900 se v Německu vyznačoval mimořádně vysokou porodností. Jako by to množství předznamenalo, že přijdou ztráty. Henny Godhusenová je jednou z oněch dětí narozených na přelomu století. Bylo jí teprve osmnáct, když přišel mír. Nyní je přesvědčena, že válečné hrůzy jsou navždy pryč. Na jaře 1919 se plna elánu začne školit jako porodní asistentka na klinice v hamburské čtvrti Uhlenhorst. Mísí se zde střední třída s dělníky, bohatí i chudí. Avšak lidé, kteří se pro Henny stanou v životě nejdůležitějšími, jsou její vrstevnice – Käthe, Ida a Lina. Slova písně Beatles „You gotta carry that weight for a long time“ trefně vystihují úděl Dcer nové doby. Všechny ženy jsou limitovány konvenčními hranicemi své doby. Lina, jež touží stát se učitelkou, musí zůstat svobodná. Naproti tomu Ida se kvůli půjčce svého otce snaží vydržet v manželství s nemilovaným věřitelem. Vzpurná Käthe, otevřená socialistickým myšlenkám, se provdá, aby se svým partnerem získali byt. A Henny se vdává, protože je těhotná… První svazek trilogie se odehrává od roku 1919 do prosince 1948. Je zbytečné zde uvádět všechny politické a ekonomické události oněch třiceti let – zásadní jsou: Výmarská republika, ekonomická deprese, vzestup nacistů, brutální pronásledování Židů, druhá světová válka včetně bombardování Hamburku v červenci 1943 a první poválečné roky do měnové reformy. Kornová po celou dobu vzdává poctu Hamburku, kde se odehrává většina děje. Díky ní poznáváme podobu města, jež dnes už neexistuje. Na jaře 2020 vydá PROSTOR druhý díl trilogie s názvem Konec starých časů. Carmen Kornová: DCERY NOVÉ DOBY Příběh čtyř přítelkyň narozených kolem roku 1900 a žijících v Hamburku je bohatou rodinnou ságou odvíjející se na pozadí dvou světových válek a tragických německých dějin 20. století. Pomáhat na svět nové – mírumilovné – generaci je cílem Henny Godhusenové, která se zjara 1919 začíná na hamburské ženské klinice Finkenau školit na porodní asistentku. Je jí právě devatenáct, má však už za sebou světovou válku. Nyní je konečně mír a Henny pociťuje velkou touhu po životě. Její osudy se prolínají s osudy tří žen: její rebelantské kamarádky z dětství a kolegyně Käthe, Idy, dcery ze zámožné rodiny, a mladé učitelky Liny. A my můžeme s napětím sledovat, jak se tyto rozdílné ženy vyrovnávají s ne vždy snadným osobním životem, nástupem nacismu, zvraty světové politiky a nakonec i druhou světovou válkou. Dcery nové doby jsou prvním dílem trilogie, která pokrývá celé 20. století. Po vydání v roce 2016 se kniha v Německu podle žebříčku časopisu Der Spiegel stala bestsellerem a udržela se na první příčce více než rok; podobného úspěchu dosáhla i v Itálii. Její autorka Carmen Kornová bývá označována jako „německá Ferrante“. Z německého originálu Töchter einer neuen Zeit, vydaného nakladatelstvím Rowohlt Verlag GmbH v Reinbeku roku 2016, přeložila Zlata Kufnerová, Vydalo nakladatelství PROSTOR roku 2019 Spisovatelka a novinářka Carmen Kornová je dcerou hudebního skladatele Heinze Korna a dětství strávila v Kolíně nad Rýnem. Po studiu žurnalistiky na škole Henriho Hannena pracovala jako redaktorka časopisu Stern, později také týdeníku Die Zeit. Zároveň se začala věnovat psaní knih, je autorkou mnoha kriminálních románů, za něž získala několik ocenění, a knih pro děti. Již čtyřicet let žije v hamburské čtvrti Uhlenhorst, ve které se usadila a jejíž historií se dlouhodobě zabývá. Carmen Kornová je vdaná za novináře a překladatele Petera Christiana Hubschmida a má dvě dospělé děti. O knize napsali Dcery nové doby nejsou jen nostalgickým románem. V knize se odráží také celospolečenská nálada popisovaného období a propracovaná psychologie postav povznáší dílo na vysokou literární úroveň. Volker Albers, HAMBURGER ABENDBLATT Je radostí provázet čtyři hrdinky jejich rušnými životy, sledovat, jak hledají rovnováhu mezi osobním životem a událostmi, které hýbou společností, což není v době nástupu nacismu nic jednoduchého. Dcery nové doby jsou dojemným a skvěle napsaným románem. Annika von Schnabelová, BUCHSZENE Kniha se mi dostala pod kůži a nedokázala jsem ji pustit z hlavy ještě dlouho po jejím přečtení. Příběh byl neuvěřitelně působivý a nemůžu se dočkat druhého dílu! Maike, NORDSEITEN Postavy jsou tak skutečné, jako by doopravdy žily. Můžete s nimi plakat i se smát, tak opravdové jsou Dcery nové doby. Kerstin, THEBOOKFISH.DE

13.10.2024 03:30 DOBRÉ VIBRACE, DOBRÝ ŽIVOT Jak se naučit opravdu milovat sám sebe? Použitím síly pozitivity se stanete nejlepší verzí sebe samých a vytvoříte si život, který budete milovat. Vex King představuje spiritualitu pro novou generaci: moderní, soucitnou a filozofickou. Pro čtenáře Rupi Kauri a knih Tajemství a Zdroj. ZMĚŇTE ZPŮSOB, JAKÝM PŘEMÝŠLÍTE A ZMĚNÍTE SVĚT… V knize Dobré vibrace, dobrý život popisuje autor svou osobní zkušenost a moudrost intuice, která mu nakonec pomohla dosáhnout v životě to, co si předsevzal, a zároveň předává toto vědění dál svým čtenářům. V knize se dozvíte: – jak o sebe pečovat, překonat toxické energie a postavit vlastní spokojený život na první místo, – jak pěstovat pozitivní životní styl včetně vědomého vnímání a meditace, – jak změnit to, v co věříte, tak abyste dokázali přijmout velké příležitosti, které život poskytuje, – jak projevit vlastní cíle za použití vyzkoušených a účinných metod, – jak překonat strach a naladit se na stejnou vlnu s vesmírem, – jak najít svůj vyšší smysl a stát se zářným vzorem pro ostatní. O autorovi: Vex King je optimista, vizionář a filantrop. Když mu bylo pouhých 6 měsíců, zemřel mu otec a jeho matka zůstala sama s dětmi. Jeho rodina bývala často bez prostředků a bez domova a potýkal se s rasistickým okolím, ale navzdory nepřízni osudu byl dobrý student. Začal pracovat pro velké firmy a současně si budoval kariéru v módním a hudebním průmyslu. V současné době je jednou z předních osobností v oblasti osobního rozvoje. Na Instagramu má svůj profil @vexking a vlastní lifestylovou značku Bon Vita. Vex King využívá svého vlivu k tomu, aby šířil pozitivní vibrace a pomáhal lidem objevit vlastní potenciál. Jeho manželkou je beauty guru Kaushal.

13.10.2024 03:30 V sobotu 16. 11. se Divadlo ALFA už tradičně připojí k Noci divadel a otevře své prostory na Rokycanské třídě návštěvníkům, které tentokrát čeká cesta časem do doby před 30. lety. Na vlastní kůži zažijí bytové divadlo, naučí se opisovat ve sklepě samizdat, zacvičí si „v rytme“ nebo si vyrobí mávátko. Potkají uvědomělého soudruha, veksláka, estébáka i disidenta, a když se jim povede nasbírat do občanského průkazu dostatek razítek, získají malý dárek. Noc divadel začne v ALFĚ už v 15 hodin odpoledne, kdy se odehraje představení Cirkus zlodějů. Příběh o tom, že by se lidé neměli bát a neměli by krást, je plný loutkářských cirkusových kouzel. Po jeho skončení se otevřou brány divadla i pro další návštěvníky. ALFA se k Noci divadel se připojuje už počtvrté a v minulých letech prošly jejími prostorami vždy stovky návštěvníků. „Letos jsme se chtěli přihlásit i k programu Cesta svobody, který v Plzni připomíná výročí sametové revoluce, a vznikla tak originální bojovka, cesta prostorami divadla, která zážitkovým způsobem připomene dobu před třiceti lety,“ zve ředitel Divadla ALFA Jakub Hora. Děti čeká určování předmětů, jejichž funkci dnes nahrazují mobilní telefony, zasoutěží si v převíjení kazety tužkou na čas, poslechnou si vyprávění o tehdejším divadle a navštíví i divadlo bytové. Spolu s rodiči mohou opisovat přes kopírák zakázanou knížku nebo si vyrobit mávátko. Na trase je čeká řada překvapení a za její úspěšné projití získají malý dárek. K oslavám výročí sametové revoluce se divadlo připojí i v pondělí 18. 11. večerním představením inscenace Kde domov můj, která očima jedné plzeňské rodiny prochází celým stoletím a končí právě sametovou revolucí. Na představení Cirkus zlodějů a Kde domov můj je třeba mít vstupenku, vstup na Noc divadel, která v ALFĚ potrvá do 19 hodin, je zdarma. TZ

13.10.2024 03:30 Od úterý 12. 11. mohou diváci zhlédnout v hlavním městě nejlepší snímky současné ukrajinské kinematografie. Filmy, které zaujaly odborníky i diváky na mezinárodních festivalech a sesbíraly různá filmová ocenění, se představí během sedmi večerů od 12. do 18. listopadu v kinech Atlas a Evald. Zahajovacím snímkem festivalu bude Atlantida, která nabízí pohled do blízké budoucnosti ve válkou zničené zemi a jenž získala první cenu v sekci Horizont na letošním Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách a zvláštní cenu poroty na Mezinárodním filmovém festivalu v Tokiu. Režisér Valentyn Vasjanovyč neobsadil do filmu profesionální herce, ale lidi, kteří si skutečně prošli válečným peklem. „Mají to v očích a lze to vycítit z jejich chování. A já chtěl, aby tomu uvěřili i ti diváci, kteří válkou sami prošli,“ říká autor filmu. Hostem úvodního večera v kině Atlas bude hlavní filmový hrdina, válečný veterán Andrij Rymaruk. Andrij byl mobilizován v roce 2015 a na frontě strávil půldruhého roku jako velitel oddílu rozvědky. Po ukončení služby začal pracovat v organizaci Vrať se živý, která pomáhá ukrajinským vojákům a veteránům rusko-ukrajinské války. Většina letošních snímků reflektuje nedávné události, spojené s tak těžkým tématem, jakým je válka. Trauma, které s sebou anexe Krymu a konflikt na východě Ukrajiny nesou, zpracovávají různými způsoby hned tři filmy, které modelují obraz Ukrajiny, kterou stojí za to poznat. Diváci se mohou těšit například na drama Cesta domů, které vypráví příběh otce přijíždějícího do Kyjeva, aby odvezl domů na Krym ostatky mrtvého syna zabitého ve válce na východě Ukrajiny. Na pozoruhodnou a nelehkou cestu s sebou bere i svého mladšího syna. Film vysílají Ukrajinci do boje o Oscara. Týden ukrajinského filmu nabídne ale také komedii Mé tiché myšlenky. Ta byla například na 54. ročníku MFF v Karlových Varech oceněna zvláštní cenou poroty v kategorie East of the West. Debut režiséra Antonia Lukiče, který bude hostem závěrečného večera festivalu, rozehrává na plátně nápaditou road movie, v níž prokazuje nebývalý cit pro budování tragikomických situací. Letos zaznamenal festival dvě novinky: poprvé bude jeho součástí výběr krátkometrážních snímků a Týden ukrajinského filmu zamíří i do Brna v termínu od 12. 11. do 2. 12. Všechny filmy budou uvedeny v původním znění s českými titulky. Vstupenky je možné zakoupit v online předprodeji jednotlivých kin i na jejich pokladnách v ceně 100 Kč. Festival otevře 12. listopadu v kině Atlas film Atlantida režiséra, scénáristy a kameramana Valentyna Vasjanovyče. Dramatická antiutopie se odehrává v roce 2025, rok po ukončení rusko-ukrajinské války, která zcela zdevastovala východní Ukrajinu. Život bývalého vojáka Serhije je rozerván na kousky, trpí posttraumatickým syndromem a těžce se sžívá s novou realitou. Ve filmu nehrají profesionální herci, ale lidé, kteří si skutečně prošli válečným peklem. „Mají to v očích a lze to vycítit z jejich chování. A já chtěl, aby tomu uvěřili i ti diváci, kteří válkou sami prošli,“ říká autor filmu, který měl premiéru na 76. ročníku Mezinárodního filmového festivalu v Benátkách, kde v sekci Horizont získal první cenu. 13. listopadu jistě zaujme diváky v kině Evald Pan Jones, poslední film u nás dobře známé režisérky Agnieszky Hollandové. Polsko-britsko-ukrajinský politický thriller v hvězdném obsazení s Jamesem Nortonem, Vanessou Kirby či Peterem Sarsgaardem je příběhem mladého britského novináře Garetha Jonese, který se pod vlivem zpráv o úspěších sovětské industrializace chystá v roce 1933 do Moskvy s cílem pořídit rozhovor se samotným Stalinem. Následuje drsný střet se sovětskou mocí, smrt kolegy, který byl na stopě odhalení skutečného pozadí stalinských úspěchů, cesta na Ukrajinu a svědectví o hrůzách uměle vyvolaného hladomoru, které vydává po návratu v Londýně. Pravda o hrůzách života v Sovětském svazu naráží na nepochopení západních novinářů, ovlivněných stalinskou propagandou. Jones se nevzdává a svá odhalení svěřuje začínajícímu ambicióznímu spisovateli Georgi Orwellovi. 14. listopadu nabídne kino Atlas drama režiséra Narimana Alijeva Cesta domů. Krymský Tatar Nazim se po okupaci a anexi Krymu rozhodl odejít jako dobrovolník do armády a byl na východě Ukrajiny zabit. Jeho otec přijíždí do Kyjeva, aby odvezl ostatky mrtvého syna zpět na Krym. Ve filmu se mluví především krymskotatarsky, ale zazní také ukrajinština a ruština. Letos bude reprezentovat ukrajinskou kinematografii na Ceně Akademie v kategorii Mezinárodní film. V kině Atlas bude možné také zhlédnout 15. listopadu film Ilovajsk režiséra Ivana Tymčenka. Velitel útočné skupiny praporu Donbas Bišůt zraněný v bitvě o Ilovajsk jen zázrakem zůstane naživu. V okupovaném městě na něj pořádá hon ruský důstojník Runkov, pro kterého se tato válka stala osobní tragédii. Ten však nehledá spravedlnost, ale pomstu. Novinku v dramaturgii festivalu představuje Krátký metr z dílny projektu Pojízdné kino. 16. listopadu se v něm v kině Evald představí pět dokumentárních a krátkometrážních filmů s různou tématikou. Události, které se odehrály v Užhorodu v roce 1944, jsou tématem filmu Zůstat nemůžeme utíkat Maryna Lopušiny. Fingerman Ivana Šochy je krátkým vhledem do světa dětské fantazie. Knockdown Antona Skripce pojednává silvestrovský příběh apatického Savy v kostýmu praštěného Santa Clause. Dům Slovo, jak se jmenuje film Ihora Vysnevskeho, tak se říkalo charkovskému domu, ve kterém žilo více než 200 spisovatelů, umělců, básníků, hudebníků s rodinami. Po vpádu NKVD jedné noci v roce 1933 se domu po čase bude říkat Krematorium a jeho obyvatelům „rozstřílené obrození“. Mia Donna Pavlo Ostrikova je o šestačtyřicetileté Oksaně, jejíž život se převrátí naruby ve chvíli, kdy se z jejího manžela Tolika stane muž s duší sedmiletého chlapce. 17. listopadu se v kině Evald bude promítat Divoké pole, ukrajinsko-holandsko-švýcarské drama režiséra Jaroslava Lodyhina, natočené na motivyoceňovaného románu známého ukrajinského spisovatele Serhije Žadana Vorošylovhrad. Herman je nucen vrátit se do rodného města na Donbasu, kde se musí postarat o rodinný podnik – starou benzínovou pumpu. Nebude to ale vůbec jednoduché… Musí se postavit těm, kteří kousek po kousku zabírají půdu, aby z ní udělali kukuřičné pole nebo železniční trať, která nikam nevede. Festival zakončí 18. listopadu v kině Atlas vysoce ceněná komedie Mé tiché myšlenky, debut režiséra Antonia Lukiče. Za zvuků syntezátorové hudby rozehrává autor před divákem obrazově nápaditou road movie, v níž prokazuje nebývalý cit pro budování tragikomických situací. Vadym se živí nahráváním a prodejem nejrůznějších zvuků. Rád by do Kanady, a tak když přijde velkoryse honorovaná nabídka zaznamenat zvuky ukrajinských domácích zvířat a vzácného ptáka žijícího na Zakarpatí, vydává se na cestu, kterou mu trochu komplikuje matka… Film byl na 54. ročníku MFF v Karlových Varech oceněn zvláštní cenou poroty v kategorie East of the West, v národní soutěži na MFF v Oděse získal hlavní cenu a Irma Vitovska si odnesla cenu za nejlepší hereckou roli. Od 12. listopadu do 2. prosince budou mít možnost nejnovější ukrajinské filmy zhlédnout i diváci v Brně. Týden ukrajinského filmu jim nabídne, jak aktuální snímky, tak i filmy, které v minulých létech měli možnost vidět jen diváci v Praze. Festival se koná za podpory Ministerstva zahraničních věcí Ukrajiny a Velvyslanectví Ukrajiny v České republice. TZ

08.10.2024 07:15 Čtení na pokračování, sedmý díl Předchozí pokračování zde „Tak to není, opravdu!“ uklidňovala ho Alča. „Vážně! Co je teď za rok?“ pobídla jsem ho. Marek si utřel bezděky nos. „Jak , co jako za rok? Přece 1989.“ Tak to jsem se ještě nenarodil, pomyslila jsem si pro sebe. „Vidíš, a my jsme z roku 2019,“ dodala Alča. „Cestovat časem přece nejde, to ví každý,“ nenechal se zmást. „V budoucnosti už ano. Proto mám na sobě tohle oblečení a někdy se tváříme, jako když nechápeme, co říkáš. Ale mám ještě jeden důkaz, počkej. Ukážu ti to,“ uvědomila jsem si. A vytáhla jsem z kapsy mobil. Marek na něho koukal, ale nevěděl, co si o tom myslet. Prostě krabička, jakou nikdy neviděl, a která mi v tomto světě bohužel nemohla fungovat. „Tohle je mobil. S tím se v budoucnosti telefonuje.“ „A to jako jak? Vždyť nemá kabel. Myslíš jako utržené sluchátko Macha a Šebestové?“ „A umí i fotit. A má to v sobě hry.“ „Tak to teda vůbec nechápu. Jak bys do toho chtěl dostat kinofilm a ještě třeba karty, figurky, kostky. Ty mě taháš za nos.“ „Kinofilm?“ Zvláštní slovo, podivila jsem se, ale zajímavé, takové magické. Marek se plácl do čela. „No přece KINOFILM! Ta rulička, jak je na ní navinutý film, ten dáš do foťáku, a když ho celý vyfotíš, tak si ho necháš vyvolat a máš fotky. Já jsem dostal k narozeninám už foťák na barevný fotografie, heč!“ Neuvěřitelný! To bych si chtěla vyzkoušet. Vím, jak foťák, vypadá, ale nemůžu si vzpomenout, že bych někdy viděla, jak se s kinofilmem pracuje. Vrátili jsme se autobusem zpátky na původní zastávku a pomalu procházeli centrem, abychom pak mohli odbočit zpátky k sídlišti, kde bydlel Marek, a vrátili mu zimní bundu. V centru bylo stále rušno. Občas se kolem nás objevily veselé skupinky mladých lidí, které měly připíchnuté na bundách červeno-modro-bílé proužky v barvách vlajky. Říkalo se jim trikolory. Smály se a pobíhaly, jako by šly snad ze zábavného představení. Když byla jedna z nich poblíž, doběhl nás mladík, který nad hlavou mával velkým praporem. „To je obrovská vlajka!“ užasla Alča. A mně začalo docházet, že to není česká vlajka, ale československá. Tehdy byly obě země ještě spojené v jeden stát a vlajky vypadaly úplně stejně. Po pár minutách nás míjela jedna rozčílená starší paní, která jako by si povídala sama se sebou. A když si všimla, že ji pozorujeme, hned ta slova namířila přímo k nám. „Lidi teď všichni blázní. Akorát blázní! Jakápak sametová revoluce! Akorát bude válka. Přijdou milice, přijedou vojáci! Všechno zničí. A měli jsme se špatně? Copak nám něco chybělo?“ „Svoboda, milá paní,“ vyřkla rychle jedna z mladých žen ze skupinky. „To je to, co nám chybělo.“ A podávala paní trikoloru. „Ale jděte pryč se svobodou! K čemu mi je!“ „Abychom mohli říkat, co si opravdu myslíme, a přitom se nebáli,“ poznamenala jsem. „A mohli cestovat a mít klidně kamarády po celém světě.“ „To je chytré děvče,“ řekla znovu ta krásná mladá paní a objala mě. Trochu jsem se zastyděla. To se mi teda vůbec nestává, že by mě nějaké cizí paní na ulicích objímaly. Ale že o mně řekla, že jsem CHYTRÉ DĚVČE, to mě teda u srdce upřímně zahřálo. Další pokračování zde obrázky pixabay.com, wikipedie.cz

08.10.2024 07:15 Čtení na pokračování, díl desátý a poslední Předchozí díl zde Pan školník se usmál a se zvednutým obočím dodal: „Tak to asi nebude tak jednoduché. Od té doby uběhla pěkná řádka let. Marek bude nejspíš dnes už pán v letech. Zatímco ty ses s ním rozloučila před pár minutami, pro něho uběhlo několik desítek let. A možná si na tebe nebude už ani pamatovat.“ Nakonec ale po přemlouvání zapnul pan školník počítač a zkusil se podívat na stránky katastrálního úřadu. „Můžeme to zkusit, Markétko. Zjistíme, kdo na té adrese teď bydlí a třeba bude vědět, kam se Marek odstěhoval.“ Jaké ale bylo překvapení, že na té adrese pořád bydlel! „Nejspíš dostal byt po své mamince a teď tam bydlí buď sám nebo se svou rodinou.“ „Chtěla bych mu poslat dopis. To by snad šlo, co myslíte?“ „Tady máš papír, propisku a obálku. Mám to tady přichystaný pořád, když objednávám nějaké věci do školy. Já jdu teď obhlédnout šatny, jestli je všechno v pořádku, a ty můžeš v klidu psát.“ A tak jsem psala. Trochu rozpačitě, protože jsem si místy nevěděla rady, jak by měl takový dopis vypadat, ale snažila jsem se co nejlépe to šlo. Dneska už se dopisy tak moc nepíšou. Lidé si posílají maily nebo zprávy přes mobil. Hodně si volají. Ale aby si napsali psaní rukou a poslali poštou s opravdovou nalepenou známkou, to už se jen tak nevidí. Marek v té době asi psal dopisy normálně, přemýšlela jsem u toho. Když tehdy nebyly ani počítače, ani mobily. „Ahoj Marku, nevím, jestli si na mě budeš pamatovat. Já jsem Markéta, ta holka z budoucnosti. Spolu s Alčou jsme se viděli před pár minutami. Dal jsi nám tenhle meč a adresu a já jsem si pak uvědomila, když jsem se vrátila domů, že jsme si toho za tak krátkou dobu moc neřekli. Ani jsme si nezahráli žádnou hru, za to jsme ale zachránili toho pejska, a proto to bylo opravdu nejlepší odpoledne, co jsem zažila. Doufám, že se máš dobře a že jsi byl u moře, jak sis přál. S pozdravem Markéta.“ Nadepsala jsem ještě obálku, pak do ní dala přeložený list a meč. Líbil se mi, chtěla bych si ho nechat, ale napadlo mě: to bude Marek koukat, až ho uvidí! To si pak určitě musí vzpomenout! Na poštu jsme šla společně s Alčou, ale ne přímo ze školy. Nejprve jsme si zašly domů pro pár peněz a po pravdě: měly jsme příšerný hlad. Tolik hodin už jsme nejedly! Malá odměna v podobě čokolády nás vůbec nezasytila. A tak jsme jedly a jedly, jako bychom snad do břicha nedaly nic k snědku už několik dlouhých let! Na poště paní za přepážkou se zeptala, zdali si přejeme dopis poslat doporučeně. „Co to přesně znamená?“ zeptala jsem se. „Že si adresát vyzvedne dopis proti podpisu. Je to tvůj kamarád?“ Příkývla jsem a nechala jsme poslat dopis doporučeně. Pak byly ale následující dny jak na trní. S dopisy to teda vůbec není jako s mobilem. To je pěkná zkouška trpělivosti, dumala jsem. Přišlo psaní už Markovi? Jak se to může dozvědět? Přečetl si ho? Vzpomněl si? Viděl ten meč? „Markét, já ti nevím. Došel vůbec ten dopis?“ myslela Alča na to samé. „Jak dlouho budeme muset čekat?“ A to uběhly jen dva dny! „Pane školníku, to se nedá vydržet.“ Už jsem byla celá rozčílená. „Jak to lidi dříve dělali, když si mohli jen posílat dopisy?“ „Tak za dob Markova dětství přece už byly telefony.“ „Jo, já vím. S kabelem. Přišroubovaným do zdi. Co myslíte, pane školníku, odepíše mi? Kdybych tak dokázal myslet na něco jiného!“ Ono to není tak jednoduché: když se na něco čeká, jako by se ten čas strašně pomalu vlekl. Ale třeba takové prázdniny utečou strašně rychle! Kdepak je ta spravedlnost? Ale pak se to stalo. Trvalo to jenom týden, ale měly jsme pocit, jako by to byla celá věčnost. Nakonec byl ve schránce dopis v pěkně tlusté obálce. Našla jsem v ní i fotografii. Věděla jsem, že Marek už není žádný kluk, ale stejně mě to překvapilo, jak teď vypadá jako dospělý chlap. Má trochu prošedivělé vlasy a vousy a na fotce se společně usmíval s klukem, skoro stejně starým jako byl tehdy on. Byl Markovi docela podobný. Kdyby se dalo takhle skákat v čase, řekla bych, jako by to byli bratři. „Milá Markétko! Ani nevíš, jakou jsi mi udělala ohromnou radost! Od té doby uběhlo už tolik vody. Často jsem si říkal, jestli se to všechno doopravdy stalo a já si vás jen nevymyslel. Tu korunu jsem si nechal na památku. I když jich je kolem už nespočet, tahle je stále jediná. Taky si pamatuji, jak jsi tenkrát mluvila o svobodě. Připadala jsi mi strašně odvážná. Dnes mi to přijde normální, ale dříve se hodně lidí bálo něco říct nahlas. A u moře jsme byli už několikrát. Chtěl bych ti také představit svého syna. Jmenuje se stejně jako já. Marek. Pokud dobře počítám, měl by být ve věku, jako tenkrát já, když jsme se potkali. Jako by se čas opakoval. Můj syn teď může prožívat dětství ve stejném světě, v jakém žiješ ty a v jakém jsem tě chtěl tehdy navštívit. Posílám ti zpátky meč. Vyvrtal jsem do něj dírku a protáhl provázek. Můžeš ho nosit na krku jako talisman. Zůstaň prosím tou správnou holkou, jakou si pamatuji. Pozdravuj taky Alču. Užili jsme si společně neuvěřitelné a sotva opakovatelné odpoledne. Jsi skutečně bohaté děvče, Markétko, když máš tak dobrou kamarádku. Každé dítě, každý člověk si zaslouží mít nejlepšího kamaráda, se kterým může sdílet ta nejúžasnější dobrodružství. Jsem opravdu rád, že jsem vás poznal. S pozdravem Marek.”

08.10.2024 07:15 Čtení na pokračování, díl devátý Předchozí díl zde A už jsme byly zpátky. Čas na hodinách na mobilu nás obě překvapil. Neuběhla ani minuta. Jako bychom nikde nebyly! Je to vůbec možné? Když jsme vybíhaly z tělocvičny po chodbě pryč, školník si nás všiml. „Markétko!“ zvolal. „Já vím, po chodbě se neběhá.“ A zpomalila jsem. Alča běžela až před školu. Měla vytřeštěné oči a sotva popadala dech. I když věděla, že se to všechno stalo, pořád jí něco uvnitř říkalo, že je to vlastně tak nějak bláznivé. Nejspíš potřebovala někoho, kdo by ji štípl do ruky, aby věděla, že to nebyl jen sen. „Počkej, Markétko, je všechno v pořádku?“ zeptal se pan školník. Ale já jsem ho neslyšela. Taky jsem měla zvláštní pocit, jako by mi srdce strašně nahlas bušilo a přehlušovalo všechen okolní lomoz. Nemohla jsem se ani pořádně nadechnout! Vždyť jsem se před chvílí vrátila z minulosti. Dokázaly jsme to! My jsme to dokázaly! Hučelo mu v myšlenkách. Pak jsem se zastavila. V ruce jsem svírala malý meč a papír s adresou. Všechno bylo skutečné! Pozorovala jsem ty dvě věci a přemýšlela a hloubala a dumala a možná to na mně bylo až příliš okatě vidět, protože se mě mladší spolužák hned zeptal. „Na co myslíš? Zapomněla jsi něco?“ A pak si všiml hračky: „Co to máš?“ Jeho otázky mě probraly z přemýšlení k životu, až jsem sebou trhla. „To jsem dostala od jednoho kluka. Ale to už je dávno.“ Ono se řekne, že se viděli před chvilkou, ale ve skutečnosti, když se takhle člověk zamyslí, to taky klidně může být třicet let! Rozhlédla jsem se kolem, jestli neuvidím Alču. Skrývala se za stromem a ukazovala na mě, abych k ní šla. „Počkej,“ volala jsem. „Já se ještě musím na chvilku vrátit,“ dodala jsem a otočila se zpátky do školy za panem školníkem. Pak jsem mu vyprávěla příběh o Markovi a lidech na náměstí, o klukovi, co nesl velkou vlajku, o tom, že jsme našli páníčka pro zatoulaného jezevčíka a že to nebylo vůbec jednoduché , že jsem viděla opravdu starou minci, a že vím, co je kinofilm. „Bylo to neuvěřitelný!“ Mávala jsem rukama po prostoru a oči mi zářily. „Byla jsem tam se svou nejlepší kamarádkou a opravdu jsme si to užily! Chtěla jsem vám ještě jednou poděkovat, že jste mi to tajemství prozradil.“ „Tak to ses dozvěděla hodně, Markétko. Já jsem tenkrát chodil už do práce. Bydlil jsem na malém městě, ale když přišla tahle doba, tak jsme se s ostatními kamarády sbalili a jeli do Prahy. Tehdy se sešlo na Václavském náměstí na dvěstě tisíc lidí. A z jednoho z balkonu tam poprvé promluvil Václav Havel. Já jsem ho tehdy ještě neznal. Byla tam neuvěřitelná atmosféra. Měli jsme pocit, že děláme něco opravdového a velikého.“ „Dělali jste dějiny,“ vzpomněla jsem si. „To je přesný. Ano, dějiny jsme dělali. Pak jsme jeli ještě několikrát do Prahy. Měl jsem pocit, že je nás čím dál víc. Nebylo vůbec vidět, kde je začátek a konec. Na začátku prosince se otevřely hranice, které dříve strážili vojáci ve zbrani. Najednou mohli lidé vycestovat do Rakouska, ale také se sem konečně mohli vrátit ti, kteří měli do naší země zakázaný vstup. Třeba se vrátil Karel Kryl. To byl zpěvák a takový rebel. Jeho písničky jsem měl moc rád.“ „Ale proč sem někteří lidé nemohli jezdit? A my nesměli ven?“ „To se budete teprve učit ve škole. Tehdy stát chtěl všechno kontrolovat a kdo nesouhlasil, toho se chtěl nějak zbavit.“ Představila jsem si zemi, jak v ní žijí poslušní roboti, kteří když ráno zazvoní budík, vylezou poslušně z postele, všechno dělají přesně podle řádu a večer se zase zapojí do zásuvky, aby se přes noc nabili pro další poslušný den. Ale tím kabelem přichází do spánku slova: musíš poslouchat, musíš poslouchat. A pak jsou tam i takoví roboti, kteří se rozhodnou, že nepotřebují nabíječku, aby byli druhý den svěží, že jim k tomu stačí jen spánek, a kabel odstřihnou. V tu chvíli se stanou lidmi a nikdo jim už nenašeptává, co mají dělat, a oni se rozhodují sami. Ulice už nejsou stejně rovné, ale klikaté a různých směrů a oni musí sami přemýšlet, kterou cestou se vydají. A ať je jejich rozhodnutí potom dobré nebo špatné, to už je jen na nich. Je to o hodně těžší přijít na to sám, než jen se řídit pokyny. A není lepší mít život lehčí? Nebo těžší, ale svůj? Podrbala jsem se na bradě. „A co to druhé děvče? Proč tu není teď s tebou?“ zeptal se pan školník. „Čeká na mě venku. Je to opravdu nejlepší kamarádka. Kdo ví, jestli bychom bez ní Haryka zachránili! Pomáhala mi ho vytáhnout z té díry. Ale víte, co bych ještě chtěla vědět? Kde je teď Marek? Jestli bych ho mohl zase vidět?“ Další pokračování zde Obrázky: pixabay.com, wikipedie.cz

08.10.2024 07:15 Čtení na pokračování, díl osmý Předchozí díl zde „Teda, Markét, ty válíš!“ plácla mě Alča po zádech. V tu chvíli jsem si vzpomněla. „Marku, pojď stranou. Ještě něco mám.“ „Co máš?“ „Důkaz!“ Vzpomněla jsem si, že mi zbyla v kapse jedna koruna, co jsem dostala zpátky, když jsem ve škole platila za kino. Položila jsem ji Markovi na dlaň. Marek na ni zíral s úžasem. Otáčel ji na obě strany. Pak vytáhl z kapsy svou jednu korunu. Na jeho minci klečela žena, po boku měla rýč a sázela malý lipový stromek. Na mé koruně pod velkou číslicí byla vyobrazena jen svatováclavská koruna. „Ta moje je o kousíček větší!“ poznamenal Marek. „A je hezčí! Ta tvoje … je opravdu pravá?“ Přikývla jsem. „Můžeš si ji nechat. Ale schovej si ji do pokladničky. Nikomu ji neukazuj.“ „Dobře. Tak jaké to bude v budoucnosti? Pojedu k moři?“ Usmála jsem se. „To já nevím, doufám, že jo. Protože teď se to dá. Teda v mé době.“ „A to i do Itálie? Do Francie nebo do Ameriky?“ Přikývla jsem. „A vezmete mě tam k vám?“ „To nepůjde.“ „Proč to nepůjde?“ „Slíbili jsme to. A navíc myslím, že i my už budeme muset jít. Opravdu.“ Marek smutně sklopil oči. „Tak dobře, asi to opravdu nejde. Ale chtěl bych vám dát něco na památku, aby až se vrátíte k sobě do budoucnosti, jste na mě nezapomněli.“ Vytáhl z plátěné placaté tašky, co celou dobu nesl přes rameno, malý dřevěný meč, který se tak akorát vešel do dlaně. „Vyřezal jsem ho sám. Z takového špalíčku, co se loni odřízl od vánočního stromku, protože se už nevešel do stojánku.“ Byl trochu šišatý se zakřivenou špičkou, ale hladký bez třísek a omalovaný barvičkami, aby vypadal jako opravdový. „A počkej!“ ještě vyndal z tašky sešit, co si nosil na kroužek radioamatérů, vytrhl z něho papír a napsal na něj celé jméno a adresu. „Kdyby jste se přeci jenom zase vrátili do minulosti, ale zbloudili třeba na jiné místo, abyste mě snadněji našli. Nebo mi pošlete dopis!“ Už byla docela tma. Na podzim a v zimě slunce zapadá mnohem dříve. Zděsila jsem se. „Alčo, domů se dostaneme zase jen přes ty kouzelné stopy. Jenže se bojím, aby byla škola vůbec ještě otevřená.“ „Je tma! To jsme nedomyslely, Markét. Co si teď počneme? Nemáme tu ani kde přespat.“ Alča vypadala docela vystrašeně. Není divu. Pro samou záchranu psího tuláka málem nezachrání sebe! Marek byl dost zvědavý, kam máme namířeno. A popravdě si to představoval jako z nějakého slavného filmu, že já a Alča máme někde zaparkovaný stroj času, nebo nás pohltí obrovský kámen z vesmíru a černou dírou se přesuneme k sobě domů. Jenže přes všechnu zvědavost je nemohl sledovat. Už bylo opravdu pozdě. Seděl za stolem, večeřel a věděl, že si pak musí dělat úkoly. Jeho mamka viděla, že je jako tělo bez duše, a i když na něho mluvila, byl myšlenkami někde jinde. Možná jí to bude jednou vyprávět. Kdo ví, snad za pár let. Nebo si to nechá všechno pro sebe. Navždycky. Já s Alčou jsme zatím přiběhly ke škole. Už z dálky bylo vidět, že se v některých učebnách svítí. Štěstí nám opravdu přálo. Ve škole se konala nějaká schůze. Všechno se teď točí kolem revoluce a lidé se scházejí, kde se jen nejlépe dá. A proto byly i vchodové dveře odemčené. Proklouzly jsme rychle do budovy; i po chodbách se svítilo. Cestu do tělocvičny jsme si pamatovaly. Tam ale už byla černočerná tma. Jen skrz okna se táhly proužky světel z rozsvícených pouličních lamp. Dalo nám to docela práci najít, kde je ukrytý teleportační kanál. Jedna druhé na záda, chvíli stát nehnutě. A… Další pokračování zde obrázky: pixabay.com