Atomový reaktor ve starohorách

cez-okno.net 02.08.2013 15:50 V roce 1972 objevili francouzští vědci ve středoafrickém státě Gabun neobvyklé ložisko uranu. Podrobnější výzkum prokázal, že před 1 miliardou a 700 miliony lety v gabunské lokalitě Oklo fungoval jaderný reaktor. Řetězová štěpná reakce zde probíhala přibližně 500 tisíc let. U příležitosti Dne nezávislosti v USA paní Catherine Austin Fitts, bývalá náměstkyně Bydlení a rozvoje měst uvolnila dokument podporující její tvrzení, že Námořnictvo USA v roce 1998 spustilo plán na přizpůsobování svých operací pro budoucnost – budoucnost, v níž mimozemšťané budou existovat a žít mezi námi. Tvrdí, že plánem byl pověřen náměstek amerického námořnictva a byl realizován Arlingtonským institutem, nevládní organizací, ležící blízko Pentagonu, s mnoha armádními klienty, kde Fittsová sloužila v představenstvu. Byla požádána, aby na plánu spolupracovala a tvrdí, že jí byla dána příležitost setkat se s živým mimozemšťanem, ale ona to odmítla. Když jsem kontaktoval Arlingtonský institut v roce 2008 dva členové z představenstva tvrzení Fittsové zavrhli. Dokument uvolněný na jejích stránkách je oficiální záznam ze setkání představenstva konaného v Arlingtonském institutu v roce 2000. Tento dokument potvrzuje klíčové prvky v její verzi událostí, a to zejména, že Arlingtonský institut aktivně diskutoval o plánech, jak nejlépe připravit veřejnost na odhalení existence a kontakt s mimozemským životem.Starohorní reaktor spotřeboval podle odhadu 12 tisíc tun uranu a vyrobil energii odpovídající třem letům plného výkonu všech čtyř bloků jaderné elektrárny Dukovany. Později bylo v Gabunu objeveno dalších 16 podobných reaktorů. Devět z nich bylo vytěženo a jen jeden z nich byl zpřístupněn veřejnosti. Ve všech případech si geologové povšimli záhadně nízkého podílu uranu 235. Tento izotop se štěpí při jaderné reakci. Nalezeno bylo naopak značné množství vysoce radioaktivního plutonia, které během tohoto procesu vzniká. Plutonium je prvkem známým od roku 1941 a využívaným při výrobě jaderných bomb. Na konci druhé světové války byl uměle vytvořen ostřelováním jádra uranu 235 proudem neutronů. V přírodě se plutonium téměř nevyskytuje. Vyjímkou jsou pouze podzemní reaktory v Gabunu. Záhadu se pokusil rozřešit tým francouzských vědců pod vedením Francise Perrina, bývalého předsedy Komise pro atomovou energii. Závěr jejich zprávy byl jednoznačný: "Jako jediné možné řešení můžeme v tomto případě nabídnout hypotézu, že tu téměř před dvěma miliardami let došlo ke spontánní jaderné reakci."   Dodnes je oblast Oklo uváděna jako příklad samovolného zahájení štěpení uranu. Experti propagující tzv. "přirozené" vysvětlení spekulují o prehistorických řekách, v jejichž někdejší deltě se mělo nacházet rudné ložisko s obsahem asi 3 procent uranu 235, což je obsah stejný jako v dnes používaném uranovém palivu. Proudy vody uran 235 z horniny vymývaly a obohacovaly jej. Když pak bylo dosaženo kritického množství, spustila se řetězová reakce. Reaktor produkoval další palivo reakcí uranu 238 s neutrony za tvorby plutonia 239. Vzniklé plutonium bylo opět štěpitelné.   Vysvětlení zní zajímavě a logicky, má však také svou alternativu. Musíme si uvědomit, že k zahájení jaderné reakce je nutné dodržet velice složité a přesné podmínky. Jejich samovolné dosažení v přírodě je velmi nepravděpodobné. Neutrony vzniklé rozpadem uranu bombardují jiné uranové atomy, čímž produkují ještě více neutronů. Kromě velmi vysoké koncentrace uranu 235 patří k dalším nezbytným předpokladům "moderátor" a "chladič". Okolí navíc nesmí pohlcovat příliš velké množství těchto částic, protože by se tím štěpení zastavilo. Pokud by na druhou stranu nebyl proces brzděn "moderátory", vedlo by to k až atomovému výbuchu. Gabunské reaktory jsou všeobecně považovány za jedinečný studijní materiál pro všechny projektanty úložišť jaderných odpadů. V Oklo se totiž radionuklidy vzniklé štěpením a stabilní izotopy po dlouhé miliony let od reaktorů nešířily na větší vzdálenost než několik metrů. A to i přesto, že teplota v místě probíhající reakce přesahovala 600 stupňů Celsia a kolem reaktoru nestály měděné kontejnery ani bariéry ze speciálních jílů , jak je tomu u dnešních úložišť. Je to všechno jen bezděčná souhra náhod? Pokud by šlo jen o jeden reaktor, byla by pravděpodobnost jeho "přirozeného" vzniku sice velice malá ale teoreticky přece jen možná. V Gabunu však bylo objeveno celkem 17 velmi podobných reaktorů. Nabízí se proto hypotéza, podle níž by přijatelnějším vysvětlením této záhady mohla být spíše existence vyspělé civilizace, ať už pozemského nebo mimozemského původu. Takovou odpověď dává čtenářům například německý spisovatel Hartwig Hausdorf ve své knize "Když si bohové hrají na boha". V českém překladu kniha vyšla v roce 1997 v nakladatelství Brána   KNIHU môžete zakúpiť i .   Zdroje: - Magazín 2000 záhad - Energyweb - Sprcha - NASA - Astro.cz - Curtin University of Technology - Idaho State University - U.S. Department of Energy   Libor Kukliš Zdroj:     Súvisiace: Atomová zbraň ve starověké Indii       Autori: Sekcie: Rubriky: