Rozšírené hľadanie
Sobota 27. Apríl 2024 |
meniny má Jaroslav

Superrodina 25.03.2017 01:00 Po věru dlouhé době jsem se prokousala Sovou… Přiznám se, že první dílo autora jsem nečetla, a tak V lese visí anděl mne minul a znám ho jen podle názvu. Severské krimi je ale mojí vášní. Kdo by odolal! A když se nabízí zdánlivě atraktivní téma zavražděné dívky vložené do jakéhosi hnízdečka ze sovího peří, vyhublé anorekticky, jež v žaludku měla jen krmivo pro zvířata, a kolem místa činu se to jen hemží podivnými existencemi, je o napínavou zápletku postaráno. Tímhle se prostě do konce prokousat musíte. Nejprve jsem se opravdu bála: jasně syrové severské krimi, nic moc na poslech ve tmě a před spaním. To se pak člověk bojí jít v noci i na záchod! Později jsem se začala v ději ztrácet, zhruba první třetina se mi v hlavě rozdrolila. Nakonec jsem vydržela a musím uznat, že to rozhodně stálo za to vytrvat. V příběhu jsem nalézala analogie se Stiegem Larssonem: podivínská policistka a vedle ní hacker připomínají tamější časy… Pokud ohlédneme od této prvotní podoby s Mileniem, příběh lépe odhalí svá specifická zákoutí. Trošku neuvěřitelná je ale Mia Krugerová – podivná členka-nečlenka policejního vyšetřovacího týmu, s osobními problémy, s náchylností k alkoholu a závislostmi na návykových látkách. Asi těžko by mohla být