Rozšírené hľadanie
Nedeľa 19. Máj 2024 |
meniny má Gertrúda

Reflex CZ 28.09.2019 19:33  Dosavadní dráha římského a českého krále Karla byla opravdu úspěšná a cesta do Říma za císařskou korunovací měla jen potvrdit jeho vládu nad Svatou říší římskou. Pod její správou byly nejen zaalpské země, tedy zhruba dnešní Německo, Belgie, Lucembursko, Nizozemí, Rakousko a Čechy i Morava. Patřila k ní i řada italských území na sever od papežského státu a Říma – Arelatské království kolem řeky Rhôny s hrabstvím Savojským, Delfinát neboli hrabství Vienne s Lyonem a východní Provence včetně Avignonu a část Burgundska i dnešního Švýcarska. Ve třech posledně jmenovaných ztráceli římští králové vliv ve prospěch Francie a severní Itálie se zmítala v boji městských států. Korunovace se přitom směla uskutečnit jedině v Římě a musel ji provést sám papež nebo jím určený kardinál. Nebylo jiné volby než římskou jízdu podniknout, a jakmile se Karel rozhodl, nečekal už ani na schválení z papežského paláce v Avignonu.